Geologie
Horninový podklad oblasti tvoří metamorfované horniny moldanubika, které vznikly při vysokotlaké a vysokoteplotní metamorfóze. Horninový podklad údolí Jihlavy je poměrně proměnlivý. Převládají granulity a biotitické pararuly, výrazně jsou zastoupeny serpentinity (hadce) ve větších tělesech u Mohelna a Biskoupek i v řadě menších vložek. Okrajově (jižně od Rabštejna) jsou zastoupeny amfibolity. Místy se přidávají fluviální písčité štěrky. Na plošinách a v úpadech je toto podloží ojediněle překryto sprašemi a sprašovými hlínami.
Samotný hradní vrch tvoří okraj rozsáhlého granulitového tělesa, které pokračuje směrem západním i severním. Jedná se velmi odolnou horninu odolávající erozi. Tok řeky Jihlavy kaňonovitě zaříznutý vytváří v tomto tělese mnohé skalní výchozy jako např. protější Velká skála, nebo nedaleká Bílá skála.
Hradní vrch je ze dvou stran ohraničen tokem řeky Jihlavy. Od východu je vydělen hlubokou skalnatou roklí na jejímž dni protéká potok, který ve spodní částí vytváří kaskády. Tato rokle tvoří současně geologické rozhraní, neboť za potokem na východě se nachází hadcové těleso sahající severně až k Biskoupkám. Rokle, někdy označována jako „Templštejnská“, byla jako významné geologické naleziště prehnitu a zeolitu známá již od počátku 19. století. Rokle tvoří kontaktní zónu mezi granulity a hadcem (serpentinizovaný peridotit). Geologické naleziště se nachází ve spodní částí rokle, kde se vyskytují kontaktní abfibolitické a biotitické horniny. Ze zdejších minerálů můžeme jmenovat například prehnit, amfibolový azbest, mastek, natrolit, sepiolit, phillipsit, analcim, chabazit, klinozoisit, pyrit a mnohé další. Bohužel v současné době je celá rokle zarostlá lesem a křovinami a mnohé části jsou zahliněny, takže v současnosti již není tato lokalita sledována ani vyhledávána. Některé z dřívějších nálezů jsou uloženy v mineralogických sbírkách Znojemského muzea a Moravského zemského muzea v Brně.
Kámen pro výstavbu hradu
Stabilní skalní masiv umožňující snadné založení hradu a dostatek kvalitního kamene byly jistě faktory ovlivňujícími dobrými předpoklady výstavby hradu.
Vznik granulitů za velkých teplot a tlaků určuje i jeho vlastnosti. Materiál je to velice tvrdý, otěru odolný a homogenní. Malá nasákavost souvisí i s jeho minimálním zvětrávání a mrazuvzdorností. Lze jej poměrně dobře štípat i do pravidelných velkých kusů. Jeho vlastnosti jej činí vhodným pro stavební účely a proto byl použit pro výstavbu v drtivé většině. Hlavním zdrojem kamene byl pravděpodobně materiál získaný přímo na místě hradu odtěžením skalního masivu v místě rozsáhlých příkopů, i dalších úprav jako byla studna, sklepní prostory atd. Doplňkově mohl být získán stejný materiál sběrem z kamenných polí. Kromě granulitu byl ojediněle použit i hadec, který se však vyskytuje rovněž v blízkém okolí. Častější jsou různé valouny ohlazené vodou, které mohly být sbírány např. v údolí řeky Jihlavy. Použit byl i šedý homogenní vápenec a bělavý vápenec s okrovými žilkami. Na hradě lze nalézt i kusy různých druhů pískovců, které byly použity zejména pro kamenické články.