Templštejn – přírodní zajímavosti
Strmý vrch v hlubokém říčním údolí není zajímavý jen zříceninou hradu, jedná se i o cenné přírodní území. V minulosti byl celý hradní vrch holý. Ještě na začátku 20. století převládaly jen nízké keře a holé plochy sutí. Vzhledem ke skalnatému charakteru vrchu nebylo možné jakékoliv hospodářské využití, což dovolilo jeho opětovné samovolné zarůstání. Současná skladba porostů se tak velice blíží přirozené skladbě s vyvinutou druhovou i věkovou strukturou.
K bohaté druhové skladbě přispívají i velice pestré geologické podmínky. Část svahů má charakter skalních stěn a výchozů s chudými a vysychavými půdami. Část ploch tvoří pohyblivá suťová pole. Na mírnějších svazích se naopak nacházejí bohatší půdy, které přecházejí ve žlebech v půdy s dostatečným vláhovým zásobením. Podloží a dostupnost vláhy pak ovlivňuje druhovou skladbu. Mírnější a stinné svahy jsou porostlé bohatými listnatými porosty starých lip a dubů. Suchá a strmá místa jsou zaujímají nízké porosty zakrslých dubů a borovic, která přecházejí do nízkých keřových podrostů. Vrcholy skal, zdí a plochy bez dřevin pak mají charakter suchých stepí s teplomilnými rostlinami. Vzhledem k množství různých typů porostů se tak přímo v prostoru hradu nebo v bezprostředním okolí nachází spoustu vzácných druhů z nichž můžeme jmenovat namátkou křivatec český, brambořík nachový, lomikámen latnatý, chrpa chlumní, česnek žlutý a skalní, lilie zlatohlavá, koniklec velkokvětý atd. Přímo v prostoru hradního jádra pak mohou zaujmout druhově bohaté keřové porosty obsahující dřín květnatý, třešeň mahalebku, brslen bradavičnatý a mnoho dalších zejména teplomilných druhů.
Pestré přírodní prostředí je vyhledáváno i množstvím živočichů a hmyzu. Suťová pole a suché trávníky jsou vyhledávány teplomilným hmyzem jako např. motýly, pavouky či mravenci, ale i plazy. Vzhledem k množství úkrytů a možnosti hnízdění ať již v doupných starých stromech, keřových porostech nebo skulinách skal vytváří ideální prostředí pro množství ptáků z nichž můžeme jmenovat např. strakapouda velkého. Rozpadající se stromy jsou pak i vhodným prostředím pro dřevokazný hmyz jako např. roháče. Suťová pole vytvářejí příhodné podmínky pro přezimování hojně rozšířeného mloka skvrnitého.
Z hlediska přírodní ochrany je celé území zahrnuto do chráněného území Střední Pojihlaví a území Natura 2000. Vzhledem k přírodní jedinečnosti bude hradní vrch součástí samostatné přírodní rezervace, která by měla být vyhlášena v roce 2013.